Jakmile jsem za sebou zavřel dveře, Cassius promluvil. „Předpokládám, že jsi tu kvůli Seraphině.“

Trefil hřebíček na hlavičku. Přikývl jsem, než jsem přešel k jeho stolu, kde mi rukou pokynul, abych se posadil. Bylo to tak napjaté. Tak trapné. Jak se z tohoto muže mohl stát někdo z mých nejlepších přátel až do podoby naprostého cizince?

Připadalo mi to jako před celým životem, a popravdě, taky ž