Ať už mi potřebovala říct cokoli, na její tváři jsem poznal, že mě to srazí na kolena.

„Silasi, prostě mi prosím věř.“ Když vyslovila mé jméno, její prosba o pochopení a trpělivost vyzněla jako zlověstná hrozba.

Zavřel jsem oči, neschopen dál snášet pohled na bolest v její tváři, pokud jsem měl odsunout své pochybnosti a důvěřovat jí. „Potřebuju, abys mi řekla, že jsme v pořádku. Že ať už se děj