„Nevím. Jako miminko mě nechali na prahu u babičky. Znám jen měsíc a rok. Ne den.“ Cvrnkl prstem do jednoho z nehybných špendlíků a pak se s papírem v ruce opřel v židli.

Seraphina zívla, zvedla ruce z mých, aby si zakryla ústa, a pak se do mě znovu vnořila.

„Cordelia se zastavila a my si potřebujeme odpočinout, jestli máme uvažovat jasně,“ řekla Genevieve a zvedla se ze židle.

Cedric na ni zír