Při přechodu do běhu mě bolelo celé tělo. Trvalo několik minut, než se zatuhlé klouby a svaly ze spaní na zemi rozehřály a uvolnily. Bolest na hrudi však neustupovala. S každým krokem dál od Tristana se to zhoršovalo.

Věděla jsem, že dělám správnou věc, ale radost jsem z toho neměla. Naše duše byly propojené a já to s námi nechtěla vzdát. Nikdy. To ale neznamenalo, že si nemůžeme vzít čas na to,