"Děkuji."

Muž se otočil, s úsměvem se na mě ještě chvíli díval a pak mi pokynul, abych ho následoval širokým průchodem v městských hradbách. "Není zač. Jsou tudy."

Vykročil a já popoběhl, abych ho dohonil. Zrovna když jsem procházel vchodem, mihl se kolem další muž, pravděpodobně proto, aby vystřídal Juliana na stráži, a já jsem ztuhl, když mě propíchl pohledem.

Okamžitě jsem toho litoval s vědomí