Přikývla jsem. Znala jsem to až moc dobře. Na tom světě nebylo nic, co by mě činilo šťastnou, ale pokud by se něco stalo, mou povinností bylo převzít zodpovědnost.

Přesto pro mě bylo jeho štěstí důležité a musela jsem zvážit, jak bych žila, kdybych ho poté, co ho označím, musela nechat jít, aby mohl být šťastný, nebo kdyby se rozhodl mě opustit. Zničilo by mě to, naprosto by mě to rozbilo na kousk