"Dobré ráno. Jak se daří Genevieve?" zeptala jsem se s úsměvem, zatímco jsem se ladně usadila do křesla naproti němu.

"Je v pořádku." Z toho úsečného a agresivního způsobu, jakým promluvil, se v mé mysli prodralo do popředí mé zvíře, jako by mě chtělo chránit. Soptil vzteky, oči měl zarudlé a prsty měl propletené na stole. "Proč jsi tady?"

Několikrát jsem zamrkala; nenáviděla jsem jeho tón a necht