Při tom gestu se mi zastavilo srdce a naplnila mě pýcha nad tím, jak moc můj bratr dospěl. Byla jsem přesvědčená, že se nikdy nikomu nepodvolí ani se nepokloní. A přesto tu seděl před svou družkou, dech měl nepravidelný a svíral její ruce ve svých.

Zdálo se, že všichni v místnosti sdílejí stejné překvapení, a trvalo chvíli, než jsme všichni také padli na kolena. Pokud se král někomu poklonil, muse