Nyní jsme s dědečkem Aldem šli zavěšeni do sebe k mé ložnici ve druhém patře.

„Za ty dva roky jsi tak vyrostla, Vittorio. Jsi skoro k nakousnutí,“ řekl dědeček Aldo, zrovna když jsme dorazili do druhého patra.

Fuj!

Co na to máte říct?

„Ehm, mmm, díky?“ Vyznělo to spíš jako otázka.

Zasmál se a jeho vycházková hůl dělala klap-klap, jak jsme kráčeli prázdnou chodbou. „Odpověz mi, Vittorio, otravoval