"Provedu tě tady později," řekne mi Marco, jakmile se stůl začne vyprazdňovat. Židle po mé pravici se odsune ještě předtím, než se Lorenzo postaví. Odchází.

"Ach, jasně. Dej mi vteřinku," řeknu a odstrčím svou židli dozadu.

"Počkej!" Doženu ho několika rychlými kroky.

Myslím, že se někdo zakuckal jídlem, rychlý pohled zpět a měla jsem pravdu. Emilio si mnul hruď, zatímco ho Isabella konejšiv