***

„Jak jí je?“

„Spí.“ Jsem trochu ztuhlá, hlas mám od pláče chraplavý. Bolí mě ruka z toho, jak jsem ji tak dlouho musela držet. Na chvíli se rozhostí ticho.

„Jsi v pořádku?“ naznačí pohyb, jako by chtěl vejít dovnitř, ale já zavrtím hlavou a sklopím oči k zemi.

„Půjdu ji teď uložit do postele.“

Beze slova ustoupí stranou a podrží mi dveře. Pohybuji se pomalu, abych s ní neškubla. Ivan a Ma