Když jsem se druhého dne ráno probudila, převlékla jsem se a šla si dolů zaplavat; buď jsem se s Vincentem minula, nebo se neukázal, ale když jsem se vrátila a osprchovala se, bylo už skoro sedm. Když si jdu vzít telefon z místa, kde se nabíjí na nočním stolku, všimnu si černé sametové krabičky.

Na rtech se mi roztáhne široký úsměv. Když ji rozevřu, téměř mě oslní třpytivé diamanty a dech se mi za