Enzo sedí na kraji postele, kravata je pryč, vrchní dva knoflíky na košili má rozepnuté, jednou rukou se opírá za sebou a vypadá uvolněně.

Cítím určitou energii, která mi v koupelně unikla. Jeho oči jsou temné, klidné, až příliš klidné.

„Pojď sem.“

Oukej, začínala jsem se trochu bát.

Rozhlížím se kolem něj po jeho telefonu. Volal mu někdo? Něco, co mu změnilo náladu. Přísahala bych, že ještě před