„No… radši by sis měl pospíšit a obléknout se. A vzít si něco na hlavu. Mám pocit, že tenhle den se právě pekelně protáhl.“

****

O deset minut později jsme s Nathanielem společně vyrazili do otcovy pracovny. Dveře byly dokořán a otcův řev musel být slyšet na míle daleko. Uvnitř se ho matka s Betou Reginaldem snažili uklidnit.

Vzhledem k otcovu duševnímu rozpoložení by bylo moudré vejít klidně a