Odmítavě jsem zavrtěla hlavou. "Jsem v pořádku. Slibuju. Tady jsem v bezpečí."

Sebastian si povzdechl. Vypadalo to, že chce něco říct, ale věděla jsem, že se potřebuje vyspat. Vzala jsem ho za ruku a vedla ho do své ložnice.

"Tady. Proč si prostě nejdeš lehnout. Můžeme si promluvit, až se vzbudíš."

Sebastian si sundal sako a košili a vklouzl pod povlečení na mou postel. Otočila jsem se k odchod