(Z pohledu Seraphiny)

Sebastian mě chytil za ruku a mlčky mě odvedl k pohovce. Pak se posadil a přitáhl si mě na klín. Zabořila jsem tvář do jeho hrudi a on se bradou zaryl do mých vlasů.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě.

Přikývla jsem. „Jo. Prostě je to na prd. Nikdy jsem mu nechtěla ublížit.“

Sebastian nic neříkal, a tak jsem dodala: „Moc mě mrzí, že jsi to všechno musel slyšet. Muselo to pro t