(Pohled Serafiny)

„Vstávat a zářit, krásko,“ řekl Sebastian, když vešel do ložnice a roztáhl žaluzie, čímž zaplavil pokoj slunečním svitem.

Zasténala jsem a dala si polštář přes obličej. „Ještě deset minut.“

Sebastian mi polštář jemně odtáhl, za což si vysloužil tiché zavrčení.

Tak, dovolte mi na chvíli se vrátit. Normálně jsem ranní ptáče. Polovinu času se ani neobtěžuji nastavovat budík, pro