[Z pohledu Genevieve]

Aha... No, tak to mě vskutku docela rychle emocionálně vystřízlivělo.

Na okamžik jsem na Arthura prázdně zírala a říkala si, proč by ho proboha vůbec zajímalo to, co se dělo v mém dětství. O dobrých časech se zrovna moc mluvit nedalo.

Nadávala jsem si za tu chybu, že jsem se před všemi přiznala k minulým pokleskům mé rodiny vůči mně. Měla jsem si dávat větší pozor na pusu. Mí