<Chapter>Kapitola 122: Sociopat</Chapter>

[Pohled Genevieve]

„Ahoj, Juliane.“

Můj hlas se odrazil od kamenných zdí, což způsobilo, že postava přede mnou ztuhla. Odtud, kde jsem stála, byl Julian zrovna shrbený na malém lůžku zády ke mně.

Nebyla jsem si jistá, co jsem čekala, když se začal hýbat a otočil se ke mně. Podle toho, co mi řekli, to od Arthura pořádně schytal tu noc, co mě zdrogovali. Ale