07 — Tohle nemůžeme...

"Je ti lépe?" Sebastianův hlas je tichý a vnáší mi do hrudi příjemné teplo, stejně jako hrnek, který svírám v dlaních.

Zvednu oči a zadívám se na jeho ustaraný výraz. Stojí u dveří a svírá kliku svýma velkýma rukama, ve kterých se prakticky ztrácí.

Když mě Sebastian uviděl plakat, rychle mě odvedl do své kanceláře. Žaluzie byly zatažené, takže nikdo nemohl vidět, jak brečím,