22 — Ach ne… to snad ne.

Ne... Přece by se mnou neflirtoval... Že ne?

Zakašlu, jak cítím, že mi v krku uvízl kousek sendviče, a tak si loknu kávy, abych ten tísnivý pocit a trapnost zahnala...

„No... nechám vás si v klidu vychutnat oběd... Kdybyste cokoliv potřebovala, neváhejte mě zavolat, platí?“

„Dobře, fajn, děkuji...“ Věnuji mu nucený úsměv, odvrátím zrak a cítím, jak mi hoří tváře.

Snažím se