42 — Už jsem padla.

Sedím na Sebastianově gauči a sleduji ho, jak se blíží s chladivým obkladem. Kleká si přede mnou na jedno koleno a opatrně mi sundává nohu ze zlomené lodičky. „Jaká škoda, byla to hezká bota.“

Sarkasticky se usměju. „Ten pitomec Alaric mi vždycky přinese jen smůlu.“

Sebastian se jemně dotkne mého kotníku, ale i tak to vyvolá ostrou bolest, ze které zanaříkám, a to přitáhne jeho