— SERAPHINA STERLINGOVÁ (POHLED)

„Jak se cítíš?“ ptá se Sebastian poprvé od chvíle, co jsme nastoupili do letadla. Cesta na Bahamy netrvá dlouho, asi tři hodiny, ale brzy dorazíme do cíle.

„Jsem v pořádku,“ odpovídám a beru Sebastianovu ruku do své. Hladím ho po prstenu z bílého zlata, ale pořád jsem v myšlenkách jinde.

„Zdá se, že ti toho v hlavě leží docela dost,“ podotkne a zkoumavě si prohlí