Kolem třetí ráno se rozsvítil displej telefonu Heleny Tannerové. Dávala pozor, aby neprobudila svého druha, a pomalu se přesunula, aby dosáhla na telefon na nočním stolku. Ve tmě mhouřila oči, když četla zprávu z čísla, které si raději neukládala do kontaktů, ale znala ho nazpaměť. Odkopla přikrývku a vstala, načež se její druh rozespale zeptal: "Kam jdeš? Co se děje?"

Snažila se maskovat své oba