Tři čtvrtě na pět ráno si Alexandros opíral hlavu o postel vedle své družky, vdechoval její vůni a hladil ji po ruce, když vtom uslyšel její tiché zasténání. Tělo mu ze židle vystřelilo nahoru, přiblížil svůj obličej k jejímu a pronesl: "Zlato. Zlato, jsi vzhůru? Slyšíš mě?"

Genevieveniny prsty se v Alexandrově ruce nepatrně pohnuly a její víčka se na okamžik semkla, než se napůl pootevřela a odh