-Sera-

*Sero, jsi vzhůru?* ozve se mi v hlavě.

*Jo.*

*Dobře! Můžeš sem rychle nahoru přijít?*

*Hned jsem tam.*

Přesně jak jsem předpokládala, v noci jsem ani oko nezamhouřila. Prostě jsem civěla do stropu, dokud v 5:30 nevyšlo slunce.

Trvalo mi nějakou chvíli, než jsem se po té vizi dokázala uklidnit. Pomyšlení na Ellie Goldmoonovou a toho muže, nebo spíš tu jeho ubohou omluvu, mě tak strašně