Noleen se najednou opře o krabici a já vzhlédnu a zmuchlám papír. Blíží se k nám Sondra s krabicí dezertů. „Ty jsi kamarádka dcery od Marthy, ah... Dej mi vteřinku. Jména mi moc nejdou.“

Všichni se na Sondru podíváme.

„Noleen, že ano?“ zeptá se.

„Ano, madam, přesně tak.“

Sondra se usměje. „Lloyd měl Petru vždycky rád. Je to tak milá dívka,“ pronese a mně se při vzpomínce na včerejšek roztřese ret.