Jako na povel vejde do mého pokoje Kael a já se snažím schovat, že jsem plakala. Když si utírám oči, cítím, jak se matrace prohne a jeho ruka spočine na mém boku. Kousek se odtáhnu, ale on mě jen přitáhne zpátky blíž.

„Nemluvíš se mnou a teď tě najdu, jak se snažíš skrýt fakt, že jsi zrovna brečela. Řekni mi, to je kvůli tomu, co udělal ten čurák dnes ráno?“

Odmítám odpovědět a jen zavrtím hlavou.