Přisunu telefon k matce a ona ho popadne. Sleduji, jak očima přelétne zprávu, a zasměje se.

S povzdechem zvedne zrak k mému. „Tohle to jen zhorší, naštve ho to. Bude se mstít,“ řekne mi a já lhostejně pokrčím rameny.

Ustlal si, tak ať si v tom teď leží. Doufejme, že ho to zpropadené prostěradlo uškrtí, aby konečně dostal rozum.

„A do té doby ho budu držet za koule spolu s každým Alfou v tom městě,