Carter poznal, že se něco děje, jakmile Harper vešla do jeho kanceláře. Oči měla sklopené, ramena příliš rovná, vytáhnutá prakticky až k uším. Ten znepokojivý pohled ho vyděsil natolik, že se zvedl zpoza stolu.

„Harper. Co se děje?“

Harper otevřela ústa, ale než ze sebe stačila vydat hlásku, někdo za ní zaklepal na dveře Carterovy kanceláře. Harper ústa okamžitě sklapla a Carter proklel kohokoli,