„Musíš se s ní rozejít,“ řekla jsem Carterovi později, když za mnou večer přišel. Sotva prošel dveřmi. Asi jsem měla minutu počkat, než na něj začnu pálit ostrými.

„Nech mě nejdřív sundat sako,“ požádal. Přešel k mému stolku pro dva, svlékl si kabát a přehodil ho přes opěradlo židle. Zhluboka se nadechl, otočil se a pohlédl na mě. „Dobře. Řekni mi, o čem to mluvíš, pěkne od začátku.“

Tak jsem to u