"Samozřejmě, že ano," řekl Franklin.

"Milujeme tě, Cartere," řekla Tamara. "Jsi náš syn."

Carter seděl jako přimrazený a zíral z jednoho na druhého. Těm slovům muselo chvíli trvat, než pronikla skrze ochranné bariéry, které si kolem svého srdce vybudoval.

V podání Franklina a Tamary se všechno zdálo tak prosté a možná to pro ně opravdu prosté bylo.

Sledovala jsem Cartera a přemýšlela, jestli bych