„Jak to jde?“ zeptal se Lucius Juliana, který udílel pokyny válečníkům a průzkumníkům.

„S Alfou z Crimsoncrestu? Nijak. Stáhl se do svých soukromých komnat a rozhodně si líže rány. Členové jeho smečky jsou ale nepříčetní vzteky, protože jim bereš jejich Lunu.“

„Není to jejich Luna,“ zasyčel Lucius, aniž by chápal, proč mu tolik drásá nervy, kdykoli někdo mluví o Seraphině jako o Luně Crimsoncrestu