„Co že to?“ zeptal se Julian a zamračil se, zatímco si položil polštář na klín a opřel se o čelo postele.

„Odjíždím, Juliane, jsou to jen dva týdny, přestaň se chovat, jako bych měl umřít,“ zasmál se Harrison a přisunul se k němu blíž.

„To je to samé. Odjíždíš zítra hned ráno a říkáš mi to až teď? To je kruté, Harrisone,“ povzdechl si Julian a tvářil se smutně.

Harrison si ho přitáhl k sobě: „Je