Cody stáhl ruku, přikývl a vyhnul se přímému pohledu do Hayesových nečitelných očí.

„Děkuji,“ pronesl Hayes tiše, vycítivše Codyho náhlé stažení do sebe.

Než mohl o situaci začít hlouběji přemýšlet, Andre mu poklepal na rameno: „Hej, říkal jsi, že dorazíš až večer. Uvědomil sis, že tady máš nějakou naléhavou záležitost?“ zeptal se ztišeným hlasem.

Hayes se uchechtl: „Možná.“ Pokrčil rameny.

„Takže