Zůstal tak, dokud nepřestal slyšet Hirovy kroky. Teprve pak vydechl a posadil se, zíraje nepřítomně do tmy.

"Co to bylo?" zašeptal a dotkl se splašeného tepu na svém krku. "Je to prostě jen úchylák, co děsí lidi, když spí. Na těch jeho pusinkách na dobrou noc není nic žhavého, roztomilého ani obdivuhodného... Nenávidím to. Nenávidím to." zamumlal tiše a zhluboka vyfukoval vzduch nosem.

Povzdechl s