„Prosím,“ zopakoval Frost a tentokrát tím nežádal jen o Hirovu ruku.

Otočil tvář a hledal Hirova ústa, zápěstí stále svázaná za zády, tělo se mu pořád třáslo opřené o zábradlí.

„Polib mě.“

Hiro to neudělal.

Díval se na Frosta, jako by si vrýval do paměti tu trosku, která z něj zbyla – zrudlý, tvrdý, rty pootevřené, ten zarytý pohled napůl zlomený touhou. Pak se úplně stáhl.

Jeho ruka opustila Fros