Družka je zraněná.

„Kde máte rodiče?“ ptá se jich.

„Jsou… jsou…“ zakoktá jedno z vlčat zrovna ve chvíli, kdy od hranice přiběhne válečník.

„Co tu vy dva děláte?!“ vydechne starší muž, jakmile k dětem dorazí a popadne je do náruče.

„Báli jsme se, tati. Chtěli jsme být s tebou.“

Otočí se k naší družce a horlivě jí děkuje; musí se znát, protože ho oslovuje jménem.

„Děkuji ti, malá válečnice,“ řekne,