Malé jiskřičky.

„Dobře, páni. Úplně cítím, jak ti v hlavě šrotují kolečka na plné obrátky, maličká.“ Jaxon si přede mě klekne a vezme mě za ruce.

„Ještě nemám ani svou vlčici,“ zašeptám. „Necítím to pouto s druhem. Nemůžu se proměnit. Jsem jen nějaký sirotek, kterého nikdo nechtěl. Tohle nezvládnu.“

„Ty svou vlčici získáš. Maximus ji cítí, jen spí. A my to pouto cítíme, je to tam, ale i bez něj ná