Závoj

Trůnní sál se kolem nás tetelil a stíny se svíjely, když jsem scházela z obsidiánového stupínku. Jaxonova ruka tu mou nikdy nepustila, jeho dotek mě uzemňoval jako mráz oheň. Obrátila jsem se k Laye, která se líně protahovala vedle svého trůnu, s oním úšklebkem, který sliboval naprostý chaos, pokud bych byť jen na jeden nádech zaváhala.

„Jdeme,“ prohlásila jsem měkce, ale magie za těmi slovy