Zámek a klíč.

„Coleu. Jaxone,“ vydechla jsem ztěžka. „Běžte.“

Jaxon ke mně udělal krok, v očích měl divokost a po kůži se mu komíhalo zlaté světlo.

„Sama to neudržíš!“

„Nejsem sama,“ řekla jsem zlomeným hlasem. „Laya a já to zvládneme. A teď běžte!“

Čelisti se mu zaťaly, ale uposlechl. Protože mi důvěřoval. Protože mě miloval. Jaxon se proměnil a s rykem se z něj vyřítil Maximus, jehož elegantní,