Spoutáni k sobě.

**Raven**

Jaxonův hlas roztříštil vzduch, syrový a drásavý. „Raven!“ Jeho žal mnou prořízl, pronikl vším, a já se otočila právě včas, abych viděla, co vidí on. Briannu a Tylera. Nebo spíš... jejich duše. Stály tam jako postavy z mlhy, zpola zformované, slabě zářící stříbřitým nádechem ruky smrti. Oči měly dokořán, horečnaté, upřené ne na svá těla rozvalená v hlíně, ale na bitevní