Obracení stránek.

Ještě jednou jsem přejela po okraji deky, než jsem uslyšela vrzání schodů a těžké kroky, takové, jaké mohly patřit jedině mým druhům. O chvíli později se všichni čtyři tísnili ve dveřích a jejich široká ramena vyplnila rám.

Jaxon zvedl obočí. „Co se to tu nahoře děje?“

Ryder se opřel o veřeje s překříženýma rukama. „Zmizíš se svou matkou a teď máš takový ten výraz ve tváři. Měli