Výchova k následkům.

O deset minut později jsem se dobelhala dolů, vlasy učesané, oblečení naházené na sobě, a moje duše byla už napůl v propadlišti zoufalství. Vůně kávy mě udeřila jako první, a na vteřinu jsem si myslela, že to možná nebude tak zlé. Dokud jsem neuviděla výrazy v tvářích všech přítomných. Máma, Zane, Ryder a Jaxon už seděli u stolu a tiše si povídali u svých ranních nápojů, jako