Ani bohové tě neuslyší křičet.

Dnes mi Dean řekl, že se setkám se "svými lidmi". Nevím, co jsem očekávala, ale tohle to nebylo, spoře osvětlená, otevřená jeskyně, která páchne kouřem a potem, plná desítek odpadlíků. Někteří posedávají kolem ohňů, někteří spí v hromadách starých dek, jiní si brousí čepele, které vypadají jako ukradené ze zbrojnic smeček. Po stranách mám dva strážné. Velké, znuděné