Opřu se o Sterlinga, zachumlám se do ohybu jeho paže a svou paži mu přehodím přes hruď. On zvedne ruku a chabě mě poplácá.

„Zlato, potřebuju, aby sis mě vyslechla. Dobře?“ Jeho hlas je stále chraplavý a tichý.

„Sterlingu, musíš si odpočinout,“ protestuji.

„Neboj, do té kapačky mi dala spoustu morfia, brzy usnu, ale nejdřív to musím dostat ven. Prosím.“

Posadím se, abych se mu mohla podívat do