Když vyjdu na druhé straně portálu, Letitia už na mě čeká s otevřenou náručí a obrovským úsměvem. K jejímu velkému překvapení ji přivítám tím nejtvrdším pravým hákem do obličeje, jakého jsem schopná. Cítím uspokojivé křupnutí kostí v jejím nose, které se bortí pod vahou mého úderu. Sleduji, jak se hroutí k zemi. Krev z jejího zlomeného nosu teče proudem na šedý koberec. Moje sestry kolem mě nad mý