Sedím na okraji postele v tichém pokoji. Tak takový je to pocit, když je člověku pětadvacet. Zajímalo by mě, jestli se ve sto pětadvaceti budu cítit stejně dobře. A co ve dvou stech pětadvaceti? Při té myšlence se pro sebe zasměju a zamířím do koupelny.

Podívám se do zrcadla a pročešu si své bílé vlasy kartáčem. Když mi před čtyřmi a půl lety dorostly, nevrátil se do nich ani náznak té zářivé šed