SERAPHINA

Ronan zatlačil do těžkých dveří, jejichž vrzání se rozlehlo slabě osvětleným interiérem Rezavého tesáku. Přivítala nás vůně starého dřeva, rozlitého piva a nepatrného kovového nádechu. Uvnitř bylo ticho, až na tiché mumlání hlasů. U roztroušených stolů se poflakovala hrstka hostů, jejichž tváře byly zastíněné pod tlumeně svítícími závěsnými lucernami.

Šli jsme za Ronanem, když nás vedl d