SERAPHINA

Neměla jsem tušení, jak dlouho už sedím u okna a zírám ven, aniž bych cokoliv skutečně vnímala. Myšlenky mi vířily hlavou od chvíle, kdy Cassian opustil pokoj, a jeho poslední slova se mi v mysli přehrávala stále dokola.

Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem si uvědomovala něco, z čeho mě bolestivě svíralo na hrudi. Dokud tu budu, Cassian se nikdy nerozhodne správně. Neudělá to, co